čtvrtek 22. srpna 2013

Pohanství jako životní styl

Nedávno jsem byla díky tajnému spolku s veřejnou působností upozorněna na další video vlogerky Daraiji, v kterém popisuje pár věcí, které si nedávno pořídila. Na samotném videu není ni zásadně zvláštního, zajímavá je ale debata, která se kolem něj strhla na FB stránce Jsem pohan a jsem na to hrdý.

Několik "ortodoxních" pánů se video rozhodlo označit za parodii na pohanství, dětskou hru na čarodějnictví a Harryho Pottera. Nákup byl postupně označen za manifestaci materialismu a výsměch pohanství, případně přirovnáván ke zvaní božstev na čajové dýchánky a chlubení se tím na internetu. Poměrně střízlivé předměty byly vysmívány zhruba stejně, jako kdyby dotyčná slečna ukazovala plastovou králičí hůlku.


I když zrovna tahle je překvapivě funkční :-)

Osobně mě materialismus u mých souvěrců v nejmenším nepohoršuje, sama se hlásím k sesterstvu strak číhajících na nejmenší záblesk něčeho pěkného, co by se mi mohlo hodit do rituální sbírky. A ta už čítá nemálo položek nejrůznějšího původu - z obchůdku s magickými věcmi pocházejícími z americké sériové výroby, z oddělení kuchyňských potřeb a svíček v Ikee (víte, jak skvěle funguje odpěňovačka používaná jako sítko na kadidelnici?), z dovolené v Řecku, kde se mi podařilo do letadla propašovat 80 kg zavazadel bez příplatku...a tak dál. Když se člověk dobře dívá, krásné rituální pomůcky a tématické dekorace leží skoro všude.



Ne, že bych se bez čehokoliv z toho neobešla - při své rituální praxi i kdykoliv jindy. Začínala jsem kdysi zcela bez pomůcek a dodnes mi tenhle způsob práce v mnoha směrech vyhovuje nejvíc. Vlastní ruce, mozek, představivost a intuice dokáží všechno, co je potřeba a veškeré rituální nástroje jsou v podstatě jen něčím, co je pomůže usměrnit, povzbudit či posílit.

Proč si tedy něco takového vůbec pořizovat? Ze stejného důvodu, z jakého si domů pořizujeme jiné pěkné věci. Možná jste puristé, kterým stačí ke spokojenému životu bíle vymalovaný byt, postel, skříň na oblečení a kuchyňská linka. No, já ne - odebírám dva časopisy o bydlení a designu, ujíždím na stylových kuchyňských spotřebičích a na poličkách v knihovně se kromě stohů kuchařek, beletrie i tématických příruček práší i na nejrůznější dekorativní předměty. Nejsou k životu potřebné, ale vypadají dobře.

A stejně tak dobře vypadá i má rituální sbírka, která mi tak umožňuje vytvářet krásně vypadající oltáře k nejrůznějším příležitostem. Že je to marnivé a zbytečné? Možná, ale rozhodně ne ojedinělé. Vzpomínáte na Scotta Cunninghama a vzpomínky na jeho první velekněžku, která k svátkům kola roku tvořila překrásné oltáře - z nichž si některé dokázal i po letech vybavit? Pokud ne, podívejte se do nechvalně známé "keltské magie Wicca" :-)


Vizuální efekt není u rituálů nezbytný pro jejich funkčnost, ale dodá jim další vítaný rozměr. Ani to však není jediný důvod, proč si do své výbavy něco pěkného pořídit. Stejně jako si křesťané věší ve svých domech kříže a svaté obrázky, i v pohanských domácnostech, alespoň těch, kde již došlo ke "coming-outu", se běžně vyskytují sošky a obrázky božstev, patronů, totemových zvířat a dalších souvisejících propriet. 

A dává to smysl - víra totiž (jak je často zdůrazňováno) není víkendovým koníčkem ani zajímavou náplní pro volný čas. Je to životní postoj, který se tak nezbytně promítá do životního stylu každého pohana, který to s ní myslí vážně.

A mimochodem - z mnoha kritických komentářů mi skrytě zaznívá jedna věc - a tou jsou peníze. Jsou mezi námi tací, kteří si mohou dovolit kupovat "zbytečné tretky", které si jiní nemohou dovolit. A mnohdy je jednodušší skrýt jedovatou slinu závisti pod kritiku a opovržení, než si přiznat, že na něco takového prostě nemám.






pátek 2. srpna 2013

Neberte ty vlogy tak vážně…

Přiznávám, že čarodějnické/pohanské/magické vlogy v zásadě nesleduji, poněvadž mě to nebaví (nechť si to nikdo nebere osobně, vlogy mě obecně neoslovily – a to se pohybuji v komunitě, kde jsou poměrně běžné). V rámci obecného přehledu jsem se podívala na video Daraiji, ve kterém světí nasycený solný roztok a pár videí od Correymah, něco málo ze začátku a naposledy část toho o rituálu (nedokoukala jsem ho, nějak mě to nezaujalo).
Jestli teď čekáte hejtovací článek na téma kvality, tak se obávám, že budete zklamaní. Ale vzhledem k tomu, že jsem se zase nachomýtla k bitce na téma: je třeba to recenzovat a kritizovat, nemůžete je prostě nechat žít vs. bez zpětné vazby nebude dosaženo zlepšení a budeme plakat nad nekvalitou zdrojů, nějak jsem pocítila chuť k tomu něco říct.
Bod jedna – ta videa nejsou zlá, mají obsah, jsou poměrně věcná, obsah je prakticky použitelný (to, že já sama to často dělám značně jinak mě nijak neuráží a i když bych asi pro posvěcení nesytila vodu solí dávkovanou plastovou lžičkou, s dobrým záměrem to stejně fungovat bude, takže co).
Bod dva – ano, recenze, případně kritiky můžou pomoct k tomu, aby to bylo ještě lepší. Mít naprosto úžasná pohanská videa v češtině by jistě bylo super. Mít aspoň nějaká je taky super :-)
Na stranu druhou – právě díky recenzím se spousta lidí dozvěděla, že vůbec nějaká videa na tohle téma existují.
Bod tři – ač se jedná o tématické seriály, které v podstatě “učí” něco z čarodějnické praxe, není to kurz. I když třeba již téměř dvousetdílný seriál o eklektickém čarodějnictví by do pravidelně sledujících patrně stihnul narvat základní znalosti a dovednosti. Každopádně – požadovat po vlogerkách nějaké zásadnější znalosti či zkušenosti mi přijde trochu mimo (tím netvrdím, že je nemají) – pokud vědí něco o tom, o čem mluví, za mě je to OK.
Bod čtyři – přijde mi, že dva komentující pánové jsou sice věcní a objektivní, ale mají tak trochu přehnaná očekávání a příliš “profesionální” představy o tom, jak by to mělo vypadat.
Vlog je navíc v našich končinách stále ještě žánrem relativně novým, a většina lidí vůbec netuší, jak to vlastně vypadá – no schválně, kolik vlogerů znáte a sledujete?
Proč si to myslím? Podívejte se na tohle:
Strašné, brutální, neprofesionální, roztahané a tak dále?
No, dotyčná patří k nejoblíbenějším českým beauty-blogerkám, její videa odebírá přes 6000 lidí (nezanedbatelná část si je pouští přes blog, takže odběr kanálu nemají) a právě tohle odkazované video vidělo skoro 10.000 lidí. Její ostatní videa mají obvykle podobnou délku a ukecaná jsou velmi obdobným způsobem.
Takže – sice se vám z toho asi vyrazí vyrážka až na zadku, ale lidi to maj rádi :-) (PS: jak mi vlogy k srdci nepřirostly, tohle si občas na pozadí pustím)
Takže – nechtějte po vlozích (že to zní strašně?), aby byly něčím, čím nejsou a možná ani nemají ambice být. Ale jinak o nich klidně mluvte dál – rozšíření řad veřejně působících pohanských celebrit má něco do sebe ;-)