Sváteční poetično

zdroj

Známe to všichni. Ze starých knížek, časopisů i předrevolučních vysílání televize - poetické popisy ročních období a toho, co se zrovna děje venku. Královna zima se halí v hermelínový plášť, stromy oblékají zelený kabátec a vítr prohání draky po obloze. No, proč ne.

Mám v tomto směru jen jedinou prosbu - než podlehnete vábení vzletných popisů přírodních jevů, buďtě od té lásky a dobroty - a podívejte se z okna.

Jinak vám totiž místo zamýšleného vznosného popisu vyjde něco, co jste rozhodně nechtěli. Klišé.

Jako třeba tohle:

"Přichází nejtemnější a nejsychravější část roku, kdy se vítr zlověstně prohání holými korunami stromů a slunce schované pod těžkou šedou dekou nemá na lidi vůbec náladu. Vzduchem se nese vlhká studená vůně bahna a krákání vran kroužících nad poli zvěstuje příchod zimy."

Ano, nejtemnější a nejsychravější část roku pravděpodobně vskutku přichází a dá se předpokládat, že koncem roku skutečně dorazí. Nicméně - teplejší listopad už meteorologové dlouho nezaznamenali, venku se dá pořád ještě courat v tričku a většina listí je ještě na stromech. Studená vůně bahna se vzduchem nenese, pokud se zrovna nenacházíte na okraji močálu. Za poslední měsíc pršelo asi dvakrát a to ještě nijak vydatně (dokonce mi venku vadne mrkev). Pole mám hned za stodolou, ale vránu v okolí taky ani jednu...

Dlužno říct, že autor citátu výše není v podobném přístupu zdaleka jediný. O Lughnasadu jsme se pro změnu dozvěděli, že

"je čas radosti a hojnosti. Země nám přináší plody krásného a teplého léta, obilí už je sklizeno."

Kombajny sice na polích řádily ještě tři neděle poté, ale co už, že? (radostně se tvářícího zemědělce jsem v okolí taky ještě neviděla, nicméně to bude spíš v naturelu, než v otázkách sezóny).

Co dodat?

Nesnažte se zase tolik. Napsat dobrou úvahu o ročním období, aktuálním svátku na Kole roku a s tím souvisejícími věcmi můžete i poměrně normální mluvou.

Většina pohanů sice vnímá zemědělský podtext Kola, nicméně pro ty, kdo žijí v pražském paneláku a pěstují maximálně balkónovou zeleninu, hlášky o klasech a vránách na polích nikterak zásadní hodnotu nemají. A ti, kteří obhospodařují vlastní latifundie, nebo mají k zemědělským aktivitám blízko jiným způsobem, budou nad podobnými výlevy řvát buďto hrůzou, nebo smíchy.

A za to snaha o poetické psaní asi opravdu nestojí.